Alternátor je zařízení, které slouží k výrobě střídavého elektrického proudu (AC) z mechanické energie. Hlavním účelem alternátoru je generovat střídavé elektrické napětí a proud, které se periodicky mění směrem a velikostí. Tato zařízení jsou klíčová pro výrobu elektrické energie v elektrických sítích a v mnoha různých aplikacích.
Základní části alternátoru zahrnují:
- Rotor: Rotor je rotující část alternátoru. Může obsahovat elektromagnety nebo permanentní magnety. Když je rotor poháněn mechanickým pohybem, mění se magnetické pole kolem něj.
- Stator: Stator je stacionární část alternátoru a obsahuje cívky nebo vinutí vodičů. Ty jsou uspořádány kolem rotujícího rotoru. Když rotor rotuje a mění magnetické pole, dochází k indukci elektrického proudu ve statoru podle Faradayova indukčního zákona.
- Komutátor (u některých starších typů): Některé alternátory mohou obsahovat komutátor, který slouží k převodu střídavého proudu generovaného statorovými cívkami na stejnosměrný proud (DC). Komutátor je součástí dynamo-elektrických strojů, které byly používány v minulosti, ale v moderní době se pro výrobu stejnosměrného proudu běžněji používají usměrňovače.
Alternátory se široce využívají v automobilových motorech k nabíjení baterií a napájení elektrických zařízení, jako jsou světla, klimatizace atd. Dále se používají v elektrických sítích pro výrobu střídavého proudu pro domácnosti a průmysl.